soubor

Forme de verbe

soubor \ˈsuː.bɔr\

  1. Impersonnel du futur de l’indicatif du verbe soubañ.

Variantes dialectales

Étymologie

→ voir sou- et brát : « ce qui est pris ensemble ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif soubor soubory
Génitif souboru souborů
Datif souboru souborům
Accusatif soubor soubory
Vocatif soubore soubory
Locatif souboru souborech
Instrumental souborem soubory

soubor \Prononciation ?\ masculin

  1. Ensemble.
    • Stravinskij dlouho zvažoval instrumentaci baletu Svatba. Jelikož chtěl, aby dílo znělo „mechanicky“, rozhodl se pro neobvyklé řešení čtyř klavírů a souboru bicích nástrojů.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Informatique) Fichier informatique.
    • čtení, zápis do souboru na příslušné pozice.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Apparentés étymologiques

Prononciation

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.