společný

Étymologie

De spolek (« un ensemble, un groupe »), substantif de spolu (« ensemble ») avec le suffixe adjectival -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif společný společná společné
vocatif společný společná společné
accusatif společného společný společnou společné
génitif společného společné společného
locatif společném společné společném
datif společnému společné společnému
instrumental společným společnou společným
pluriel nominatif společní společné společná
vocatif společní společné společná
accusatif společné společná
génitif společných
locatif společných
datif společným
instrumental společnými

společný \Prononciation ?\ masculin

  1. Commun, conjoint, groupé, réuni.
    • Klíčovým faktorem k úspěchu bylo přijímání lidí, kteří se byli odhodláni sdílet s námi vizi a společnými silami se ji snažili proměnit ve skutečnost.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Prononciation


Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.