výhra

Étymologie

Déverbal de vyhrát (« gagner »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif výhra výhry
Génitif výhry výher
Datif výhře výhrám
Accusatif výhru výhry
Vocatif výhro výhry
Locatif výhře výhrách
Instrumental výhrou výhrami

výhra \Prononciation ?\ féminin

  1. Action de gagner.
    • Plzeňský záložník se výrazně podílel na výhře nad Olomoucí.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Gain, ce qui est gagné.
    • V pasivní loterii je výše hlavní výhry a výše ostatních cen stanovena pevně předem.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Antonymes

Dérivés

  • výherní, de gain

Prononciation


Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.