výuka

Étymologie

Déverbal de vyučit, vyučovat enseigner ») ; voir nauka.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif výuka výuky
Génitif výuky výuk
Datif výuce výukám
Accusatif výuku výuky
Vocatif výuko výuky
Locatif výuce výukách
Instrumental výukou výukami

výuka \Prononciation ?\ féminin

  1. Enseignement, cours.
    • Děti nemají ve škole na Den dětí většinou normální výuku.
      Les enfants n'ont généralement pas de cours normaux à l'école le jour de la fête des enfants.

Dérivés

  • výuční
  • výukový

Prononciation

Références