vědomý

Étymologie

De vědět (« savoir »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif vědomý vědomá vědomé
vocatif vědomý vědomá vědomé
accusatif vědomého vědomý vědomou vědomé
génitif vědomého vědomé vědomého
locatif vědomém vědomé vědomém
datif vědomému vědomé vědomému
instrumental vědomým vědomou vědomým
pluriel nominatif vědomí vědomé vědomá
vocatif vědomí vědomé vědomá
accusatif vědomé vědomá
génitif vědomých
locatif vědomých
datif vědomým
instrumental vědomými

vědomý \Prononciation ?\

  1. Conscient, connaissant.
    • být si vědomý + génitif.
      être conscient (de quelque chose).
  2. Voulu, délibéré.
    • vědomý zásah.
      attaque délibérée.

Variantes

Antonymes

Prononciation

Homophones

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.