vějíř

Étymologie

Du russe веер, véjer (« éventail ») issu du bas allemand Weiher (« éventail »). L'allemand standard Fächer a donné fofr (« prise ») en tchèque.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vějíř vějíře
Génitif vějíře vějířů
Datif vějíři vějířům
Accusatif vějíř vějíře
Vocatif vějíři vějíře
Locatif vějíři vějířích
Instrumental vějířem vějíři

vějíř \Prononciation ?\ masculin

  1. Éventail.
    • V roce 1578 přivezla Kateřina Medicejská do Francie skládací vějíř, což byla v té době novinka.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.