větrník

Étymologie

De větrný (« de vent ») avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif větrník větrníky
Génitif větrníku větrní
Datif větrníku větrníkům
Accusatif větrník větrníky
Vocatif větrníku větrníky
Locatif větrníku větrnících
Instrumental větrníkem větrníky

větrník \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Moulin à vent.
    • několik veselých větrníků do květináče na balkóně, quelques petits moulins à vent égaient les pots du balcon.
    • máchaje rukama jako větrník, agitant les bras comme un moulin à vent.
  2. (Cuisine) Chou à la crème.
    • Větrník se šlehačkou, chou à la crème fouettée.

Voir aussi

  • větrník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)