vyslovený
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | vyslovený | vyslovená | vyslovené | |
| vocatif | vyslovený | vyslovená | vyslovené | ||
| accusatif | vysloveného | vyslovený | vyslovenou | vyslovené | |
| génitif | vysloveného | vyslovené | vysloveného | ||
| locatif | vysloveném | vyslovené | vysloveném | ||
| datif | vyslovenému | vyslovené | vyslovenému | ||
| instrumental | vysloveným | vyslovenou | vysloveným | ||
| pluriel | nominatif | vyslovení | vyslovené | vyslovená | |
| vocatif | vyslovení | vyslovené | vyslovená | ||
| accusatif | vyslovené | vyslovená | |||
| génitif | vyslovených | ||||
| locatif | vyslovených | ||||
| datif | vysloveným | ||||
| instrumental | vyslovenými | ||||
vyslovený \Prononciation ?\ (comparatif : vyslovenější, superlatif : nejvyslovenější)
- Articulé, exprimé.
řídit auto přes vyslovený zákaz řízení.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Variantes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage