zplnomocnění
Étymologie
- Dérivé de zplnomocnit, avec le suffixe -ení.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | zplnomocnění | zplnomocnění |
| Génitif | zplnomocnění | zplnomocnění |
| Datif | zplnomocnění | zplnomocněním |
| Accusatif | zplnomocnění | zplnomocnění |
| Vocatif | zplnomocnění | zplnomocnění |
| Locatif | zplnomocnění | zplnomocněních |
| Instrumental | zplnomocněním | zplnomocněními |
zplnomocnění \Prononciation ?\ neutre
- Procuration, action de doter de pleins pouvoirs.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Synonymes
Prononciation
→ Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre )
Paronymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage