zpovědnice
Étymologie
- Féminin de zpovědník.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | zpovědnice | zpovědnice |
| Génitif | zpovědnice | zpovědnic |
| Datif | zpovědnici | zpovědnicím |
| Accusatif | zpovědnici | zpovědnice |
| Vocatif | zpovědnice | zpovědnice |
| Locatif | zpovědnici | zpovědnicích |
| Instrumental | zpovědnicí | zpovědnicemi |
zpovědnice \Prononciation ?\ féminin
- Confidente.
- Jana je moje zpovědnice, Jeanne est ma confidente.
- (Religion) Confessionnal.
Zpovědnice je místo v římskokatolickém kostele, kde se uděluje svátost smíření.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
Voir aussi
- zpovědnice sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage